J. For. Sci., 2004, 50(10):478-488 | DOI: 10.17221/4643-JFS

Problems of the statistical evidence of feedbacks between forest herb phytocoenoses and soil acidity at pollution load

P. Samec, V. Vranová, P. Formánek
Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University of Agriculture and Forestry, Brno, Czech Republic

Emissions and ecological factors are evident in changes of dynamics of global forest ecosystems. Specific develop-ment takes place in these substitute stands on contaminated and devastated plots. The aim of this study was to solve a problem if forest stands were able to indicate its real natural potential in these anthropogenically influenced conditions. In ten substitute stands on experimental plots samples were taken in autumn 2002 from H-horizons and A-horizons and phytocoenological relevés were taken in the area of the firm Městské lesy Trutnov (Poříčský hřbet Plateau, 530 m a.s.l.; +6.9°C; 671 mm). A hypothesis that the combination of herbaceous species can significantly indicate pH/H2O and pH/KCl was tested.

Keywords: substitute stands; phytocoenosis; bioindication; trophic series; soil acidity

Published: October 31, 2004  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Samec P, Vranová V, Formánek P. Problems of the statistical evidence of feedbacks between forest herb phytocoenoses and soil acidity at pollution load. J. For. Sci. 2004;50(10):478-488. doi: 10.17221/4643-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. AMBROS Z., 1986. Bioindikace abiotického prostředí lesních ekosystémů, část II. Acta Univ. Agric., 55: 33-56.
    2. AMBROS Z., ŠTYKAR J., 1999. Geobiocenologie I. Ekologicko-cenotické charakteristiky rostlin lesů a křovin Čech, Moravy a Slezska. Brno, MZLU: 80.
    3. BUČEK A., 2002. Geobiocenologická typologie krajiny a její aplikace. [Habilitační práce.] 104.
    4. BUČEK A., LACINA J., 1999. Geobiocenologie II. Charakteristiky jednotek geobiocenologické typizace ČR. Brno, MZLU: 249.
    5. CULEK M. (ed.), 1996. Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma: 347.
    6. ELLENBERG H., WEBER H.E., DÜLL R., WIRTH V., WERNER W., PAULISSEN D., 1992. Zeigerwerte von Pflazen in Mitteleuropa. Scr. Geobot., 18: 1-248.
    7. FORMAN R., GORDON M., 1986. Landscape Ecology. New York, John Wiley & Sons Ltd.: 620.
    8. GREEN R.N., TROWBRIDGE R.L., KLINKA K., 1993. Towards a Taxonomic Classification of Humus Forms. Forest Sci. (Monograph No. 29), 39: 49. Go to original source...
    9. GÉROUT J.-C., KRIŽOVÁ E., 2003. Comparison of indicator values of forest understory plant species in Western Carpathians (Slovakia) and Vosges Mountains (France). For. Ecol. Mgmt, 182: 1-11. Go to original source...
    10. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (eds.), 2001. Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha: 307.
    11. ISSS-ISRIC-FAO, 1998. World reference basis for soil resources. World Soil Resources Reports 84. FAO, Roma: 92.
    12. KANTOR P., 1989. Meliorační účinky porostů náhradních dřevin. Lesnictví, 35: 1047-1066.
    13. KANTOR P., ŠACH F., 1988. Hydrická účinnost mladých náhradních porostů smrku omoriky a břízy bradavičnaté. Lesnictví, 34: 1017-1040.
    14. KOPECKÝ K., 1958. Fytocenologická studie bukových lesů Jevanské vyvýšeniny. Sborník ČSAZV - Lesnictví, 31: 1056-1096.
    15. LOCHMAN V., BALCAR V., ŠEBKOVÁ V., TESAŘ V., 2001. Vývoj půdních vlastností na výzkumných plochách v okolí elektrárny Trutnov-Poříčí (Lanovka, Rokytník, Studenec). Zpr. Lesn. Výzk., 46: 14-22.
    16. MELOUN M., MILITKÝ J., 1994. Statistické zpracování experimentálních dat. Praha, Plus: 839.
    17. MELOUN M., MILITKÝ J., 2002. Kompendium statistického zpracování dat. Praha, Academia: 764.
    18. MÍCHAL I., 1994. Ekologická stabilita. Brno, Veronica: 276.
    19. MIKESKA B., GREGOR J., SMEJKAL J., DUŠEK M., KRYSTÝN V., HANIŠ J., NOP Z., MACKŮ J., MINX A., VÁLEK M., 1998. Oblastní plán rozvoje lesů (OPRL) PLO 23 Podkrkonoší. Brandýs nad Labem, pobočka Hradec Králové, ÚHÚL: 200.
    20. MORAVEC J., BLAŽKOVÁ D., HUSOVÁ M., KOLBEK J., KRAHULEC F., NEUHÄUSL R., NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ Z., HEJNÝ S., KROPÁČ Z., JENÍK J., KVĚT J., SAMEK V., KREČMER V., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E., ŠTĚPÁN J., 1994. Fytocenologie. Praha, Academia: 404.
    21. MŽP, 1999. Stav životního prostředí v oblastech působnosti územních odborů MŽP a v hlavním městě Praze v roce 1998 - Královehradecká oblast. Praha, MŽP: 5-7.
    22. NAVEH Z., 1987. Biocybernetics and thermodynamics perspectives on landscape function use patterns. Landsc. Ecol., 1: 75-83. Go to original source...
    23. OLSSON B.A., KELLNER O., 2002. Effects of soil acidification and liming on ground flora establishment after clearfelling of Norway spruce in Sweden. For. Ecol. Mgmt, 158: 127-139. Go to original source...
    24. PODRÁZSKÝ V., 1996. Stav a vývoj lesních půd v bukových, smíšených a smrkových porostech Krkonoš. In: VACEK S. (ed.), Monitoring, výzkum a management ekosystémů na území KRNAP. VÚLHM Jíloviště-Strnady, VS Opočno: 73-78.
    25. PRIHA O., SMOLANDER A., 1999. Nitrogen transformations in soil under Pinus sylvestris, Picea abies and Betula pendula at two forest sites. Soil Biol. Biochem., 31: 965-977. Go to original source...
    26. RANDUŠKA D., VOREL J., PLÍVA K., 1986. Fytocenológia a lesnická typológia. Bratislava, Príroda: 344.
    27. RODER H., FISCHER A., KLOCK W., 1996. Forest development on quasi-permanent plots in the Luzulo-Fagetum of the Buntsandstein-Rhon (Department of Forestry Mittelsinn) in the period from 1950 to 1990 (German). Forstwis. Cbl., 115: 321-335. Go to original source...
    28. SCHOENHOTZ S.H., Van MIEGROET H., BURGER J.A., 2000. A review of chemical and physical properties as indicators of forest soil quality: challenges and opportunites. For. Ecol. Mgmt, 138: 335-356. Go to original source...
    29. SÝKORA T., 1971. Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. In: Severočeské muzeum (ed.), Knižn. Jizerských hor 11. Severočeské muzeum, Liberec: 1-60.
    30. TESAŘ V., BALCAR V., KACÁLEK D., LOCHMAN V., NEHYBA J., 2000. Vyhodnocení dlouhodobé přestavby lesa postiženého imisemi - demonstrační objekt Broumov. [Závěrečná zpráva.] Brno, MZLU: 76.
    31. TUKEY J.W., 1977. Exploratory Data Analysis. Adison - Wesley: 670.
    32. VACEK S., LEPŠ J., 1991. Analýza vegetačních změn v bukových porostech Orlických hor. Lesnictví, 37: 993-1007.
    33. VACEK S., LEPŠ J., BASTL M., 1996. Vegetační změny na výzkumných plochách ve smrkových, smrkobukových a bukových porostech v Krkonoších. In: VACEK S. (ed.), Monitoring, výzkum a management ekosystémů na území KRNAP. VÚLHM Jíloviště-Strnady, VS Opočno: 114-124.
    34. WAMELINK G.W.W., JOOSTEN V., Van DOBBEN H.F., BERENDSE F., 2002. Vallidity of Ellenberg indicator values judged from physicochemical field measurements. J. Veget. Sci., 13: 269-278. Go to original source...
    35. ZAR J., 1994. Biostatistical Analysis. New Jersey, Prentice Hall Int.: 584.
    36. ZLATNÍK A., 1975. Ekologie krajiny a geobiocenologie. Brno, VŠZ: 172.
    37. ZLATNÍK A., 1976. Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR. Zpr. Geografického ústavu ČSAV Brno, 13: 55-64.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content