J. For. Sci., 2004, 50(10):464-477 | DOI: 10.17221/4642-JFS

Possibilities of influencing the rooting quality of Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.) cuttings

A. Jurásek, J. Martincová
Forestry and Game Research Institute, Research Station Opočno, Czech Republic

The influence of the date of cutting collection and cutting position in the crown on rooting quality was evaluated in cuttings taken from seven-year ortets. The evaluation of various dates of cutting collection in spring demonstrated a possibility of successful propagation by cuttings during a relatively long period from full bud dormancy to flushing onset. The relationship between the development of aboveground parts (flushing, shoot and bud formation) and rooting quality was not established. The exposure of cuttings in the crown of parent tree with respect to the cardinal points did not influence rooting percentage and quality. A somewhat higher rooting ability was observed in cuttings from lower parts of the crown in comparison with cuttings taken from the highest whorls. Differences were more perceivable in generally weak-rooting clones. The comparison of rooting quality in cuttings from seven- and eight-year mother plantations with cuttings from a sixteen-year mother plantation confirmed that not only the rooting of cuttings collected from older mother plantations is weaker but also their growth is slower and their plagiotropic growth continues for a longer time.

Keywords: Norway spruce; Picea abies (L.) Karst.; vegetative propagation; cuttings; cutting date; position of cuttings in crown; mother plantation age; rooting quality; rooting ability

Published: October 31, 2004  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jurásek A, Martincová J. Possibilities of influencing the rooting quality of Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.) cuttings. J. For. Sci. 2004;50(10):464-477. doi: 10.17221/4642-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BÄRTERLS A., 1982. Gehölzvermehrung. Stuttgart, E. Ulmer: 450.
    2. DOLGOLIKOV V.I., 1984. Selekcija jeli ukornenijem čerenkov. Les. Choz., 11: 32-35.
    3. DUCHÁČ V., 1981. Vegetativní množení smrku se zřetelem na hodnocení ujímavosti a tvorby kořenového systému konkrétní dílčí orlické populace. [Diplomová práce.] Brno, VŠZ, LF: 78.
    4. FOJTÍK Z., 1979a. Výsledky zkoušek vegetativního množení smrku. Lesn. Práce, 58: 268-270.
    5. FOJTÍK Z., 1979b. Ověřování vegetativního množení smrku pro šlechtitelské účely u Východočeských státních lesů. In: Sbor. ref. z věd. konf. biologické sekce LF VŠZ v Brně: 69-75.
    6. FOJTÍK Z., 1979c. Výsledky zkoušek vegetativního množení smrku řízkováním u Východočeských státních lesů. Technologie vegetativního rozmnožování jehličnanů řízky. Křtiny (in VOLNÁ et al. 1982).
    7. FOJTÍK Z., 1982. Výsledky vegetativního množení smrku u Východočeských státních lesů. In: Výroba sadebního materiálu vegetativním způsobem. Brno, ČSAZ, VŠZ: 268-270.
    8. GENEVE R.L., 1994. Basics of propagation by cuttings-timing: age-related effects on adventitious root formation. International Plant Propagators' Society. Combined Proc. 1993, 43: 450-454.
    9. GENEVE R.L., 1995. Propagating cuttings. Part IV. American Nurseryman, 181 (6): 56-61.
    10. GIROUARD R.M., 1974. Propagation of spruce by stem cuttings. N. Z. J. For. Sci., 4 (2): 140-149.
    11. HARTIG M., 1986. Praktische Erfahrungen bei der autovegetativen Anzucht von Fichten. Sozial. Forstwirtsch., 36 (6): 177-181.
    12. HAUCK O., 1987. Vliv původu smrkových řízků na jejich zakořeňování. Lesnictví, 33: 533-540.
    13. HAUCK O., VOLNÁ M., 1989. Vliv místa odběru řízků smrku na jejich zakořeňování. In: Vegetativní množení smrku, buku a jiných lesních dřevin. Sbor. předn. ze sem. Brno, VŠZ: 44-48.
    14. HAUCK O., VOLNÁ M., 1990. Vliv místa odběru řízků z osmiletého smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) na jejich zakořeňování. Lesnictví, 36: 571-578.
    15. CHALUPA V., 1979a. Množení smrku a douglasky řízky. Lesn. Práce, 58: 147-152.
    16. CHALUPA V., 1979b. Vliv vnitřních a vnějších faktorů na vytváření kořenů u řízků jehličnatých dřevin. Technologie vegetativního množení jehličnanů řízky. Konference Křtiny (in VOLNÁ et al. 1982).
    17. CHALUPA V., 1982a. Autovegetativní rozmnožování smrku a douglasky řízky. Práce VÚLHM, 61: 123-136.
    18. CHALUPA V., 1982b. Současné a perspektivní technologie vegetativního množení lesních dřevin. In: Výroba sadebního materiálu vegetativním způsobem. ČSAZ, VŠZ Brno: 24-29.
    19. CHLEPKO V., TOMKOVÁ E., 1990. Výskum autovegetatívneho množenia smreka obyčajného (Picea abies (L.) Karst.) pre imisné oblasti. Lesnictví, 36: 541-551.
    20. JANSON L., 1989. Zimowanie sadzonek wyhodowanych ze zrzezów. Las Polski, (2): 14-15.
    21. JURÁSEK A., 1991. Vliv prostředí a způsobů pěstování na růst řízkovanců smrku a buku. [Kandidátská dizertační práce.] Opočno, VÚLHM, VS: 152.
    22. KLÍMA S., 1987. Pokus s vegetativním množením smrku ztepilého. Lesnictví, 33: 573-576.
    23. KLEINSCHMIT J., 1973. Untersuchung über den Einfluss der Düngung der Ausgangpflanzen auf die Wurzelbildung bei Fichtenstecklingen. Allg. Forst- Jagdztg., 144: 55-60.
    24. KLEINSCHMIT J., 1974. Use of vegetative propagation for plantation establishment and genetic improvement. N. Z. J. For. Sci., 4: 359-366.
    25. KLEINSCHMIT J., SCHMIDT J., 1977. Experiences with Picea abies cuttings propagation in Germany and problems connected with large scale application. Silvae Genet., 26 (5-6): 197-203.
    26. KLEINSCHMIT J., SVOLBA J., 1988. The clonal option: Current status and future development. In: Meeting IUFRO UP Norway Spruce Provenances and Breeding, Sept. 4-10 1988 in Tjörnarp/Sweden.
    27. KLÍMA S., 1986. Zkušenosti s vegetativním rozmnožováním smrku ztepilého. Lesn. Práce, 65: 173-175.
    28. KRÜSSMANN G., 1997. Die Baumschule. Ein praktisches Handbuch für Anzucht, Vermehrung, Kultur und Absatz der Baumschulpflanzen. 6., völlig neubearbeutete Auflage. Berlin, Parey Buchverlag: 982.
    29. MAUER O., PALÁTOVÁ E., 1994. Vývoj kořenového systému řízkovanců smrku obecného (Picea abies (L.) Karst.) do dvaceti let po výsadbě. Lesnictví-Forestry, 40: 298-306.
    30. RADOSTA P., 1987. Ekonomické a biologické hodnocení dosavadních technologií řízkování smrku ztepilého. Lesnictví, 33: 541-550.
    31. RADOSTA P., 1990a. Vliv vnějších a vnitřních faktorů na proces rhizogeneze u řízků vybraných druhů lesních dřevin. [Kandidátská dizertační práce.] Jíloviště-Strnady, VÚLHM: 99.
    32. RADOSTA P., 1990b. Zásadní technologické předpoklady výroby sadebního materiálu u lesních dřevin řízkováním. Lesnictví, 36: 579-588.
    33. RAUTER R.M., 1982. Recent advances in vegetative propagation including biological and economic considerations and future potential. In: Joint Meeting of Working Parties on Genetics about Breeding Strategies Including Multiclonal Varieties. Escherode, Federal Republic of Germany, September: 33-57.
    34. ROULUND H., 1971. Experimets with cuttings of Picea abies, Picea sitchensis and the hybrid Picea omorica × Picea sitchensis. Forest Tree Improv., 9 (3): 25-57.
    35. ROULUND H., 1975. The effects of the cyclophysis and the topophysis on the rooting and behaviour of Norway spruce cuttings. Acta Hort., 54: 39-50. Go to original source...
    36. ROULUND H., 1979. Stem form of cuttings related to age and position of scions (Picea abies (L.) Karst.). Forest Tree Improv., 13: 24.
    37. SCHACHLER G., KOHLSTOCK N., MATSCHKE J.A., WEISER F., 1987. Autovegetative Vermehrung von Alternativbaumarten für SO2-Schadgebiete. Beitr. Forstwirtsch., 21 (1): 1-6.
    38. SCHACHLER G., MATSCHKE J., 1984. Stand und Perspektiven zur autovegetativen Vermehrung von Fichte. Beitr. Forstwirtsch., 18 (1): 19-24.
    39. SCHNECK H., 1980. Untersuchungen zur autovegetativen Vermehrung der Fichte (Picea abies) als Grundlage der Massenvermehrung von Zuchtsorten. Beitr. Forstwirtsch., 14: 126-131.
    40. SPETHMANN W., 1997. Autovegetative Gehölzvermehrung. In: KRÜSSMANN G., Die Baumschule. Ein praktisches Handbuch für Anzucht, Vermehrung, Kultur und Absatz der Baumschulpflanzen. 6., völlig neubearbeutete Auflage. Berlin, Parey Buchverlag: 382-448.
    41. TERASMAA T.A., 1985. Izmenčivosť korněobrazovanija i rosta čerenkov jeli obyknovennoj. Les. Choz., 30 (11): 51-53.
    42. TOMKOVÁ E., KRAJŇÁKOVÁ J., STEINHÜBEL G., 1987. Výsledky kvantitatívno-morfologického rozboru vegetatívne namnoženého smreka pro imisnú oblasť Slovenských Beskýd. Lesnictví, 33: 551-558. Go to original source...
    43. VOLNÁ M., 1982. Úvodní referát k problematice výroby sadebního materiálu řízkováním. In: Výroba sadebního materiálu vegetativním způsobem. ČSAZ, VŠZ Brno: 6-11.
    44. VOLNÁ M., HAUCK O., RYCHNOVSKÁ A., 1990. Jednoduché způsoby zakořeňování smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.). Lesnictví, 36: 553-569.
    45. VOLNÁ M., MAUER O., PALÁTOVÁ, E., 1982. Vegetativní rozmnožování lesních dřevin řízkováním. Brno, VŠZ, LF: 69.
    46. VOLNÁ M., RADOSTA P., 1985. Morfologická charakteristika řízkovanců smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten) a posouzení kvality pro účely zalesňování. Acta Univ. Agric. Brno, ser. C, 54 (1-2): 49-75.
    47. WISE F.C., CALDWELL T.D., 1993. Macropropagation of conifers by stem cuttings. In: FOSTER G.S., DINNER A.M. (eds.), Proc. of the 1992 Southern Regional Information Exchange Group Biennial Symposium. Huntsville (Alabama), July 8-10, 1992. General Technical Report SO-108. New Orleans, Southern Forest Experiment Station: 51-73.
    48. WÜHLISCH G., 1984. Propagation of Norway spruce cuttings free of topophysis and cyclophysis effects. Silvae Genet., 33 (6): 215-219.
    49. ZAVADIL Z., 1979. Řízkování lesních dřevin. Stud. Inf. ODIS Lesnictví. Jíloviště-Strnady, VÚLHM (1): 53.
    50. ZAVADIL Z., 1982. Technologické postupy při autovegetativním rozmnožování lesních dřevin řízkováním. In: Výroba sadebního materiálu vegetativním způsobem. Brno, ČSAZ, VŠZ: 37-43.
    51. ZAVADIL Z., 1984. Vegetativní reprodukce vybraných forem a typů severočeského smrku ztepilého. [Závěrečná zpráva.] Jíloviště-Strnady, VÚLHM: 33.
    52. ŽĎÁRSKÁ D., 1983. Autovegetativní rozmnožování smrku ztepilého. Sbor. Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky VŠZ v Praze, 1: 85-107.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content