J. For. Sci., 2016, 62(5):211-222 | DOI: 10.17221/97/2015-JFS

The first contribution to the fauna of psocids (Insecta: Psocoptera) in forests in the Drahanská vrchovina Hills (Czech Republic)Original Paper

D. Mazáč
Department of Forest Protection and Wildlife Management, Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University in Brno, Brno, Czech Republic

Taxocenosis of psocids (Psocoptera) was studied in the territory of the Drahanská vrchovina Hills in the Czech Republic. Representative research plots were selected in forest ecosystems with natural species composition and spatial structure (small-scale strictly protected areas) as well as in forest ecosystems with altered tree species composition and spatial structure. Research was conducted in three altitudinal vegetation zones (AVZ): in 2nd communities of Fagi-querceta s. lat. (beech-oak forests), 3rd Querci-fageta s. lat. (oak-beech forests) and 4th Fageta abietis (beech forests with fir). Research plots are situated at altitudes ranging between 275 and 540 m a.s.l. In the 2013 growing season, totally 3,474 imagoes and 2,532 nymphs of 32 psocid species were collected. Of those, 748 imagoes of 25 psocid species were collected in Fagi-querceta. The occurrence of Caecilius burmeisteri, Caecilius flavidus and Graphopsocus cruciatus was eudominant. 2,194 imagoes of 23 psocid species were found in Querci-fageta, eudominant were there Caecilius flavidus and Caecilius burmeisteri. 532 imagoes of 18 psocid species were found in Fageta abietis, eudominant were there: Caecilius flavidus, Peripsocus subfasciatus and Caecilius burmeisteri. In respect to the species composition, 3rd AVZ and 4th AVZ are similar to each other while 2nd AVZ is less similar.

Keywords: taxocenoses; ecology; forest ecosystems; altitudinal vegetation zones

Published: May 31, 2016  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mazáč D. The first contribution to the fauna of psocids (Insecta: Psocoptera) in forests in the Drahanská vrchovina Hills (Czech Republic). J. For. Sci. 2016;62(5):211-222. doi: 10.17221/97/2015-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. Bína J., Demek J. (2012): Z nížin do hor: geomorfologické jednotky České republiky. Prague, Academia: 343.
    2. Culek M. (1996): Biogeografické členění České republiky. Prague, Enigma: 347.
    3. Boháč J., Roháčová M. (2001): Společenstva drabčíkovitých (Coleoptera: Staphylinidae) Přírodní rezervace Smrk v Moravskoslezských Beskydech. Práce a studie Muzea Beskyd, 11: 53-65.
    4. Gol J., Holuša O. (2011): Struktura taxocenóz pisivek (Insecta: Psocoptera) v lesních geobiocenózách v oblasti Králického Sněžníku. Acta Musei Beskidensis, 3: 71-84. Go to original source...
    5. Holecová M., Roháčová M. (2001): Druhové zastúpenie nosáčikovitých (Coleoptera, Curculionidae) v epigeóne horského lesa (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika). Práce a studie Muzea Beskyd, 11: 75-82.
    6. Holuša O. (2001): Příspěvek k poznání fauny pisivek (Insecta: Psocoptera) přírodní rezervace Smrk (Beskydský bioregion, Česká republika). Práce a studie Muzea Beskyd, 11: 83-97.
    7. Holuša O. (2003a): Vegetační stupňovitost a její bioindikace pomocí řádu pisivek (Insecta: Psocoptera). [Ph.D. Thesis.] Brno, Mendel University in Brno: 258.
    8. Holuša O. (2003b): Fauna pisivek (Insecta: Psocoptera) Národní přírodní rezervace Mazák (Beskydský bioregion, Česká republika). Práce a studie Muzea Beskyd, 13: 83-98.
    9. Holuša O. (2007a): Composition of psocid taxocenoses (Insecta: Psocoptera) in Fageti-Piceeta s. lat. and Piceeta s. lat. forests in the Western Carpathian Mts. Journal of Forest Science, 53 (Special Issue): 3-10. Go to original source...
    10. Holuša O. (2007b): Příspěvek k poznání fauny pisivek (Insecta: Psocoptera) Přírodní rezervace V Podolánkách v Moravskoslezských Beskydech (Beskydský bioregion, Česká republika). Práce a studie Muzea Beskyd, 19: 127-141.
    11. Holuša O. (2011): Psocid taxocenoses structure and diversity (Insecta: Psocoptera) in the forest ecosystems of the Piceetifageta s. lat. zone in the Western Carpathian Mts. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 59: 95-103. Go to original source...
    12. Holuša O. (2012a): Structure and diversity of psocid taxocenoses (Insecta: Psocoptera) in the forest ecosystems of the Fageta abietis s. lat. zone in the Western Carpathian Mts. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 60: 51-60. Go to original source...
    13. Holuša O. (2012b): Taxocenoses of psocids (Insecta: Psocoptera) in the forest ecosystems of the Babia hora Mt. and the Pilsko Mt. in the Oravské Beskydy Mts. (Slovakia). Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 60: 117-128. Go to original source...
    14. Holuša O. (2013): Psocid taxocenoses (Insecta: Psocoptera) in the forest ecosystems of the Querci-fageta s. lat. zone in the Western Carpathian Mts. and Polonic subprovincy. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 61: 637-646. Go to original source...
    15. Holuša O., Holuša J. (2008): Characteristics of 3rd (Quercifageta s. lat.) and 4th (Fageta (abietis) s. lat.) vegetation tiers of north-eastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Journal of Forest Science, 54: 439-451. Go to original source...
    16. Holuša O., Holuša J. (2010): Characteristics of 5th (Abieti-fageta s. lat.) and 6th (Picei-fageta s. lat.) vegetation tiers of northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Acta Musei Beskydensis, 2: 49-62. Go to original source...
    17. Holuša O., Holuša J. (2011): Characteristics of 7th (Fagetipiceeta s. lat.), 8th (Piceeta s. lat.) and 9th (Pineta mugo s. lat.) vegetation tiers of northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Acta Musei Beskidensis, 3: 1-15. Go to original source...
    18. Horník S. (1976): Některé geosystémové vztahy na příkladu vegetační stupňovitosti Středomoravských Karpat a geobiocenóz lužního lesa Dyjskosvrateckého úvalu. Reports of Geographical Institute of the Czech Academy of Science (Brno), 13: 84-90.
    19. Kočárek P., Roháčová M. (2001): Mrchožroutovití brouci (Coleoptera: Silphidae) v ekosystému horského lesa (Moravskoslezské Beskydy, Česká republika). Práce a studie Muzea Beskyd, 11: 67-74.
    20. Králíček M., Povolný D. (1978): Versuch einer Charakteristik der Lepidopterensynusien als primärer Konsumenten in den Vegetationsstufen der Tschechoslowakei. Věstník Československé společnosti zoologické, 52: 273-288.
    21. Losos B. et al. (1984): Ekologie živočichů. Prague, SPN: 320.
    22. Macků J. (2012): Methodology for establishing of forest stands. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, 60: 161-165. Go to original source...
    23. Míchal I. (1994): Ekologická stabilita. Brno, Veronica: 275.
    24. Plíva K. (1971): Typologický systém ÚHÚL. Brandýs nad Labem, Institute for Forest Economy in Brandýs nad Labem: 90.
    25. Plíva K. (1991): Funkčně integrované lesní hospodářství. 1 - Přírodní podmínky v lesním plánování. Brandýs nad Labem, Institute for Forest Economy in Brandýs nad Labem: 263.
    26. Povolný D. (1979): Einiges über die Faltersynusien von Vegetationsstufen in Mitteleuropa. In: Gerstmeier R. (ed.): Verhandlungen des VII. Internationales Symposium über Entomofaunistik in Mitteleuropa. Verhandlungen, Leningrad, Sept 19-24, 1977: 271-273.
    27. Povolný D. (1983): Zur Struktur von Sarcophagiden-Aggregationen als einer Modellgruppe in den Vegetationsstufen Mitteleuropas (Diptera). In: Kaszab Z. (ed.): Verhandlungen des X. International Symposium über Entomofaunistik in Mitteleuropa (SEEC), Budapest, Aug 15-20, 1983: 22-25.
    28. Pruner L., Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1-115.
    29. Roháčová M. (2001): Entomocenózy Přírodní rezervace Smrk (Moravskoslezské Beskydy) na příkladě střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) a ploštic (Heteroptera). Práce a studie Muzea Beskyd, 11: 23-51.
    30. Stolina M. (1959): Vzťah hmyzu k rastlinným spoločenstvám v typologických jednotkách. Časopis Československé společnosti entomologické, 56: 213-220.
    31. Šustek Z. (1993): Využitie Zlatníkovej geobiocenologickej klasifikácie při štúdiu rozšírenia bystruškovitých (Coleoptera, Carabidae). In: Štykar J. (ed.): Geobiocenologický výzkum lesů, výsledky a aplikace poznatků. Sborník referátů ze sympózia k 90. výročí narození Prof. Aloise Zlatníka, Brno: 59-63.
    32. Šustek Z. (2000): Spoločenstvá bystruškovitých (Coleoptera, Carabidae) a ich využitie jako doplnkovej charakteristiky geobiocenologických jednotiek: problémy a stav poznania. In: Štykar J., Čermák P. (eds): Geobiocenologická typizace krajiny a její aplikace. Brno, Mendel University in Brno: 18-30.
    33. Zlatník A. (1959): Přehled slovenských lesů podle skupin lesních typů. Spisy vědecké laboratoře biocenologie a typologie lesa No. 3. Brno, University of Agriculture in Brno: 1-159.
    34. Zlatník A. (1975): Ekologie krajiny a geobiocenologie. Brno, University of Agriculture in Brno: 172.
    35. Zlatník A. (1976): Lesnická fytocenologie. Prague, SZN: 495.
    36. Zumr V. (1984): Prostorové rozmístění kůrovců (Coleoptera, Scolytidae) na smrku ztepilém (Picea excelsa Link) a jejich indiference podle lesních vegetačních stupňů. Lesnictví, 30: 509-522.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content