J. For. Sci., 2009, 55(8):376-386 | DOI: 10.17221/75/2008-JFS

Current possibilities of using Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.) in forest regeneration in the air-polluted region of the northeastern Krušné hory Mts.

P. Kubík, O. Mauer
Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Brno, Czech Republic

The paper analyses possibilities of repeated use of Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.) in the regeneration of existing Norway spruce stands, in the regeneration of large-area clearcuts, and in the reconstruction of the stands of substitute tree species (European white birch [Betula verrucosa Ehrh.]) after a change in the emission situation in the northeastern Krušné hory Mts., comparing the prosperity of these plantations with plantations in the unpolluted Bohemian-Moravian Upland. The survey included 26 research plots aged 1-12 years, situated predominantly on acidic sites in Forest Altitudinal Vegetation Zones (FAVZ) 6 and 7 in the northeastern Krušné hory Mts. (air pollution damage zones A and B) and 6 control plots aged 4-11 years on acidic sites of FAVZ 6 in the Bohemian-Moravian Upland (air pollution damage zone C). Total number of parameters and traits assessed in each tree was up to 14. Research results indicate that the current pollution and climatic situation in the Krušné hory Mts. allow a switch to the classical spruce management system of higher elevations. The best method of regeneration is seen in small-size regeneration elements - clearcuts of up to 1 ha. The spruce can also be used on large-area clearcuts, but it suffers from a long transplanting shock and frost injuries there. All plantations must be protected against game damage.

Keywords: air pollution; forest regeneration; Norway spruce; clearcuts; reconstruction of stands of substitute woody species

Published: August 31, 2009  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kubík P, Mauer O. Current possibilities of using Norway spruce (Picea abies [L.] Karst.) in forest regeneration in the air-polluted region of the northeastern Krušné hory Mts. J. For. Sci. 2009;55(8):376-386. doi: 10.17221/75/2008-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BRADÁČ V., 1986. O zalesňování kalamitních holin na Krušných horách. Lesnická práce, 65: 508-511.
    2. GREGUŠ L., 1976. Hospodárska úprava malorúbaňového lesa. Bratislava, Príroda: 306.
    3. JIRGLE J., 1982. K obnově lesa v Krušných horách. In: Obnova lesa v imisních oblastech. Seminář Nové Hamry, 29.-30. 9. 1981. Sborník ČSAZ č. 52. Praha, ČSAZ: 57-62.
    4. KREČMER V., 1982. Bioklimatické změny na obnovních sečích v imisních oblastech. Sborník ČSAZ č. 52. Praha, ČSAZ: 63-68.
    5. KRIEGL H., 2002. Vývoj kultur zakládaných v horských polohách pod umírajícími smrkovými porosty a na pasekách. Zprávy lesnického výzkumu, 47: 189-192.
    6. KUBELKA L. et al., 1992. Obnova lesa v imisemi poškozované oblasti severovýchodního Krušnohoří. Praha, MZe ČR: 129.
    7. KUBÍK P., 2007. Damage to young plantations by late frost in the air-poluted region of north-eastern Krušné hory Mts. In: Saniga M., Jaloviar P., Kucbel S. (eds), Management of Forests in Changing Environmental Conditions. Zvolen, TU: 31-38.
    8. LOKVENC V., VACEK S., 1991a. Vývoj dřevin vysazovaných na holině a pod porostem rozpadávajícím se vlivem imisí. Lesnictví-Forestry, 37: 435-456.
    9. LOKVENC V., VACEK S., 1991b. Problematika podsadeb porostů v imisních oblastech. Lesnická práce, 70: 271-274.
    10. LOKVENC T., VACEK S., 1993. Geneze a perspektivy obnovy krkonošských lesů. Opera Corcontica, 30: 11-19.
    11. MATERNA J., 1998. Vývoj imisních škod, výsledky a perspektivy výzkumu. Lesnická práce, 67: 295-300.
    12. MAUER O., TESAŘ V., 1998. Hospodářské postupy u Správy lesů města Chomutova v pásmu ohrožení imisemi A a B - hřbetní polohy Krušných hor (nad "zelenou čarou). Brno, MZLU: 13.
    13. MAUER O., HOBZA P., 2006. Smrk ztepilý - Krušné hory - biotechnika sadby a úspěšnost obnovy lesa. In: SLODIČÁK M., NOVÁK J. (eds), Lesnický výzkum v Krušných horách 2006. Recenzovaný sborník z celostátní vědecké konference, Teplice 20. 4. 2006. Strnady, VÚLHM: 285-293. Go to original source...
    14. MAUER O., PALÁTOVÁ E., RYCHNOVSKÁ A., 2005. Porosty náhradních dřevin a jejich kořenový systém. In: Trvale udržitelné hospodaření v lesích a krajině. Sborník významných výsledků institucionálního výzkumu LDF MZLU v Brně, řešeného v letech 1999-2004. Brno, MZLU: 231-237.
    15. PLÍVA K., 1987. Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR. Praha, MLVH-SZN: 214.
    16. SCHWARTZ O., 1997. Rekonstrukce lesních ekosystémů Krkonoš. Vrchlabí, Správa KRNAP: 172.
    17. ŠINDELÁŘ J., 1982. K druhové skladbě lesních porostů v imisních oblastech. In: Obnova lesa v imisních oblastech. Seminář Nové Hamry, 29.-30. 9. 1981. Sborník ČSAZ č. 52. Praha, ČSAZ: 35-43.
    18. TESAŘ V., 1985. Volba dřevin podle imisně ekologických poměrů. In: Zalesňování v imisních oblastech. Sborník referátů ze semináře uspořádaného k 65. výročí založení VŠZ v Brně. Brno, VŠZ: 60-65.
    19. VALA L., 1988. Novodobá historie Krušnohorských lesů. Lesnická práce, 67: 291-294.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content