J. For. Sci., 2009, 55(5):208-214 | DOI: 10.17221/17/2009-JFS

Comparison of the impact of blue spruce and reed Calamagrostis villosa on forest soil chemical properties

O. Špulák, D. Dušek
Forestry and Game Management Research Institute, Strnady, Opočno Research Station, Opočno, Czech Republic

The impact of blue spruce (Picea pungens) and reed Calamagrostis villosa) cover on quantity and quality of upper soil layers was investigated. The research was conducted in the Jizerské hory Mts., Czech Republic (altitude 880 m, acidic spruce forest site type - 8K). Mean weight of dry matter of holorganic horizons was similar under both variants. Totally, there were accumulated 153 t/ha of dry matter of humus horizons in blue spruce and 174 t/ha in reed. Soil pH (KCl) varied from 3.7 to 3.2 under blue spruce stand and from 3.6 to 3.3 under reed. The differences of concentrations of nutrients (P, K, Ca, Mg) were not found significant either. Only L horizon showed significant differences: there were higher values of cation exchangeable capacity (T) and higher content of exchangeable bases (S) under reed. We found very similar forest-floor humus properties under both species. Therefore we can not state worsening of the soil conditions under blue spruce compared to areas covered with tested forest weed species.

Keywords: Picea pungens; forest weed; Calamagrostis villos; upper soil layers quality and quantity; Jizerské hory Mts

Published: May 31, 2009  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Špulák O, Dušek D. Comparison of the impact of blue spruce and reed Calamagrostis villosa on forest soil chemical properties. J. For. Sci. 2009;55(5):208-214. doi: 10.17221/17/2009-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BALCAR V., KACÁLEK D., 2008. European beech planted into spruce stands exposed to climatic stresses in mountain areas. Austrian Journal of Forest Science, 125: 27-38.
    2. BORŮVKA L., PODRÁZSKÝ V., MLÁDKOVÁ L., KUNEŠ I., DRÁBEK O., 2005. Some approaches to the research of forest soils affected by acidification in the Czech Republic. Soil Science and Plant Nutrition, 51: 745-749. Go to original source...
    3. DRÁBEK O., BORŮVKA L., PAVLŮ L., NIKODÉM A., PÍRKOVÁ I., VACEK O., 2007. Grass cover on forest clearcut areas ameliorates some soil chemical properties. Journal of Inorganic Biochemistry, 101: 1224-1233. Go to original source... Go to PubMed...
    4. FIALA K., TŮMA I. et al., 2005. The role of Calamagrostis communities in preventing soil acidification and base cation losses in a deforested mountain area affected by acid deposition. Plant and Soil, 268: 35-49. Go to original source...
    5. GORHAM E., VITOUSEK P.M., REINERS W.A., 1979. The regulation of chemical budgets over the course of terrestrial ecosystem succession. Annual Review of Ecology and Systematics, 10: 53-84. Go to original source...
    6. JANÍK R., 1998. The influence of selected factors on the biomass production of the Calamagrostis arundinacea species in the conditions of submountain beech forests. Lesnictví-Forestry, 44: 145-152.
    7. KANTOR P., 1989. Meliorační účinky porostů náhradních dřevin. Lesnictví, 35: 1047-1066.
    8. KAPPEN H., 1929. Die Bodenazidität. Berlin, Springer Verlag: 363. Go to original source...
    9. KLIMO E., 1998. Lesnická pedologie. Brno, MZLU: 259.
    10. KLIMO E., MATERNA J., LOCHMAN V., KULHAVÝ J., 2006. Forest soil acidification in the Czech Republic. Journal of Forest Science (Special Issue), 52: 14-22. Go to original source...
    11. KOOIJMAN A.M., EMMER I.M., FANTA J., SEVINK J., 2000. Natural regeneration potential of the degraded Krkonoše forests. Land Degradation and Development, 11: 459-473. Go to original source...
    12. MATERNA J., 2002. Souhrnné výsledky průzkumu stavu povrchových vrstev lesních půd v období 1993-1999. Brno, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský: 98.
    13. MAUER O., PALÁTOVÁ E., RYCHNOVSKÁ A., MAUR P., 2005. Dřeviny porostů náhradních dřevin - současný stav (2004) a perspektivy. In: Obnova lesních porostů v imisní oblasti východního Krušnohoří. Sborník referátů z konference 2. 6. 2005, Hora Svatého Šebastiána. Brno, MZLU, LDF, Ústav zakládání a pěstění lesů: 5-18.
    14. MEHLICH A., 1984. Mehlich 3 soil test extractant: A modification of Mehlich 2 extractant. Communications in Soil Science and Plant Analysis, 15: 1409-1416. Go to original source...
    15. MELOUN M., MILITKÝ J., 1998. Statistické zpracování experimentálních dat. Praha, East Publishing: 839.
    16. MLÁDKOVÁ L., BORŮVKA L., DRÁBEK O., VAŠÁT R., 2006. Factors influencing distribution of different Al forms in forest soils of the Jizerské hory Mts. Journal of Forest Science (Special Issue), 52: 87-92. Go to original source...
    17. NOVÁK J., SLODIČÁK M., 2004. Růstová reakce náhradních porostů smrku pichlavého (Picea pungens Engelm.) na první výchovné zásahy. In: Novák J., Slodičák M. (eds), Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2003. Sborník z celostátní konference, Teplice, 22. 4. 2004. VÚLHM, VS Opočno: 139-151.
    18. OTTO H.J., 1994. Waldökologie. Stuttgart, Ulmer: 383.
    19. PODRÁZSKÝ V., 1995. Effects of substitute tree species on the upper soil status. In: Management of forest damaged by air pollution. Trutnov, IUFRO P2.05-07 Workshop: 71-74.
    20. PODRÁZSKÝ V., 1997. Smrk pichlavý v imisních oblastech. Lesnická práce, 76: 422-424.
    21. PODRÁZSKÝ V., ULBRICHOVÁ I., MOSER W.K., 2005. Využití břízy a smrku pichlavého při obnově porostů na plochách s nenarušenou vrstvou nadložního humusu. Zprávy lesnického výzkumu, 50: 75-77.
    22. RANFT H., 1982. Hinweise zum Anbau der Stechfichte (Picea pungens Engelm.) im Fichtenimmissionsschadgebiet. Sozialistische Forstwirtschaft, 32: 152-154.
    23. REMEŠ J., ULBRICHOVÁ I., PODRÁZSKÝ V., 2002. Ekologické nároky a funkční význam smrku pichlavého. Lesnická práce, 81: 306-307.
    24. SÁŇKA M., MATERNA J., 2004. Indikátory kvality zemědělských a lesních půd ČR. Edice PLANETA 2004, Odborný časopis pro životní prostředí, XII, 11: 84.
    25. SINGER M.J., MUNNS D.N., 2005. Soils: An Introduction. New Jersey, Prentice Hall: 446.
    26. SLODIČÁK M., NOVÁK J., 2008. Nutrient in the aboveground biomass of substitute tree species stand with respect to thinning - blue spruce (Picea pungens Engelm.). Journal of Forest Science, 54: 85-91. Go to original source...
    27. ŠERÁ B., FALTA V., CUDLÍN P., CHMELÍKOVÁ E., 2000. Contribution to knowledge of natural growth and development of mountain Norway spruce seedlings. Ekológia (Bratislava), 16: 420-434.
    28. ŠIKA A., 1976. Růst smrku pichlavého v lesních porostech. Zprávy lesnického výzkumu, 22: 8-12.
    29. ŠINDELÁŘ J., 1982. K druhové skladbě lesních porostů v imisních oblastech. In: Obnova lesa v imisních oblastech. Praha, ČAZ: 35-43.
    30. ŠPULÁK O., 2007. Impact of extremely snowy winter to Picea pungens (Engelm.) forest stand on the summit part of the Jizerské hory Mts. (Czech Republic). In: Saniga M., Jaloviar P., Kucbel S. (eds), Management of Forests in Changing Environmental Conditions. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene, LF: 113-118.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content