J. For. Sci., 2008, 54(10):439-451 | DOI: 10.17221/50/2008-JFS

Characteristics of 3rd (Querci-fageta s. lat.) and 4th (Fageta (abietis) s. lat.) vegetation tiers of north-eastern Moravia and Silesia (Czech Republic)

O. Holuša1,2, J. Holuša, Sr.2
1 Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Brno, Czech Republic
2 Forest Management Institute Brandýs nad Labem, Branch Office Frýdek-Místek, Czech Republic

Detailed characteristics (tree species composition, tree representation, identification features) are presented by 3rd (i.e. geobiocenoses of Querci-fageta s. lat.) and 4th (Fageta (abietis) s. lat.) vegetation tiers in north-eastern Moravia and Silesia. 3rd VT occupies 45.6% of the study area - from 190 m a.s.l. up to 430 m a.s.l. Fagus sylvatica is a dominant tree (with the height of 35-40 m). Quercus robur and Quercus petraea have their ecological optimums there with the representation of up to 30%. Abies alba occurs in the crown level with the representation of up to 10%. 4th occupies 35.2% of the study area - from 310 m a.s.l. up to 650 m a.s.l. Fagus sylvatica is dominant (the height over 50 m). Abies alba occurs in the co-dominant level (sporadically in the level exceeding the main level) with the representation of ±20% and the height of up to 50 m. Quercus petraea and Quercus robur occur only as an interspersed species with the representation of up to 10%, they do not reach the co-dominant tree level any more. Carpinus betulus is represented regularly only in the overtopped tree level.

Keywords: forest-typological classification system; vegetation tiers; Querci-fageta s. lat.; Fageta (abietis) s. lat.; characteristics of forest ecosystems; north-eastern Moravia and Silesia; Czech Republic

Published: October 31, 2008  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Holuša O, Holuša J. Characteristics of 3rd (Querci-fageta s. lat.) and 4th (Fageta (abietis) s. lat.) vegetation tiers of north-eastern Moravia and Silesia (Czech Republic). J. For. Sci. 2008;54(10):439-451. doi: 10.17221/50/2008-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. AMBROS Z., 1991. Charakteristiky skupin typů geobiocénů ČSFR. Folia Universitatis Agriculturae, Brno, VŠZ: 94.
    2. Ambros Z., Štykar J., 2001. Geobiocenologie I. [Skripta.] Brno, MZLU, LDF: 63.
    3. Buček A., Lacina J., 1999. Geobiocenologie II. [Skripta.] Brno, MZLU, LDF: 240.
    4. Buček A., Lacina J., Culek M., Grulich V., 2005. Vegetační stupně. In: CULEK M. et al., Biogeografické členění České republiky. II. díl. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: 19-60.
    5. Culek M. (ed.), 1996. Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma: 347.
    6. Ellenberg H. (ed.), 1973. Ökosystemforschung. Berlin, Heidelberg, New York, Springer Verlag: 282.
    7. Ellenberg H., 1978. Vegetation Mitteleuropas mit dem Alpen in ökologischer Sicht. Stuttgart, Eugen Ulmer: 943.
    8. Holuša J. st., HOLUŠA O., 2000. Je Heraltická borovice ekotypem borovice lesní? Lesnická práce, 79: 452-454.
    9. HOLUŠA J. st., HOLUŠA O., 2001. Vegetační stupňovitost západokarpatské, polonské a východní části hercynské podprovincie. In: Viewegh J. (ed.), Problematika lesnické typologie III. Sborník příspěvků ze semináře v Kostelci nad Černými lesy, 9.-10. 1. 2001. Praha, ČZU, LF: 17-28.
    10. JENÍK J., 1995. Ekosystémy (Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů). Praha, Karolinum: 135.
    11. KOLEKTIV, 1995. Lesnický naučný slovník. II. díl (P-Ž). Praha, Ministerstvo zemědělství: 683.
    12. Králíček M., Povolný D., 1978. Versuch einer Charakteristik der Lepidopterensynusien als primärer Konsumenten in den Vegetationsstufen der Tschechoslowakei. Věstník Československé Společnosti zoologické, 52: 273-288.
    13. Križová E., 2000. Lesnícká typológia na Slovensku. In: Viewegh J. (ed.), Seminář Problematika lesnické typologie II. Sborník příspěvků ze semináře v Kostelci nad Černými lesy, 11.-12. 1. 2000. Praha, ČZU, LF: 70-84. Go to original source...
    14. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. Jr., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J., (eds), 2002. Klíč ke květeně České republiky. Praha, Academia: 928.
    15. Kusbach A., 2000. Určení LVS - základ typologického mapování. In: Viewegh J. (ed.), Seminář Problematika lesnické typologie II. [Sborník příspěvků.] Kostelec nad Černými lesy, 11.-12. 1. 2000. Praha, ČZU, LF: 19-21.
    16. Míchal I., 1988. Nadstavbové jednotky geobiocenologického systému v evropských souvislostech (Srovnání třídění geobiocénů podle Zlatníka a Waltera). In: Význam díla prof. Zlatníka pro současnou geobiocenologii a lesnickou typologii. [Sborník referátů.] Brno, VŠZ, LF: 39-56.
    17. Němeček J., Macků J., Vokoun J., VavřÍček D., Novák P., 2001. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha, ČZU: 79.
    18. Plíva K., 1971. Typologický systém ÚHÚL. Brandýs nad Labem, ÚHÚL: 90.
    19. Plíva K., 1991. Funkčně integrované lesní hospodářství. 1 - Přírodní podmínky v lesním plánování. Brandýs nad Labem, ÚHÚL: 263.
    20. Plíva K., Žlábek I., 1986. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, SZN: 313.
    21. Rambousek J., 1990. Charakteristika ekotypu karpatského buku 5.-6. vegetačního stupně v ČR. Zprávy lesnického výzkumu, 35: 1-4.
    22. Randuška D., Vorel J., Plíva K., 1986. Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava, Príroda: 339.
    23. Schmid E., 1939. Die Vegetationskartierung der Schweiz. Bericht über das Geobotanische Forschungsinstitut Rübel in Zürich für das Jahr 1939: 76-85.
    24. Schmid E., 1949. Vegetationsgürtel und Biocoenose. Berichte der Schweizerischen botanischen Gesellschaft, 51: 461-474.
    25. Tichý J., 1970. Některé změny způsobené vlivem člověka v lesích v severovýchodní části podhůří Hrubého Jeseníku. Lesnictví, 16: 607-624.
    26. Tichý J., 1971. Rekonstrukce některých složek přírodních geobiocenóz jako podklad pro ochranu a tvorbu krajiny. Campanula, 2: 119-144.
    27. Tolasz R. (ed.), 2007. Atlas podnebí Česka. Praha, Olomouc, Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci: 255.
    28. Viewegh J., 2003. Klasifikace lesních rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologický systém ÚHÚL). [Skripta.] Praha, ČZU, LF: 216.
    29. Viewegh J., Kusbach A., Mikeska M., 2003. Czech forest ecosystem classification. Journal of Forest Science, 49: 85-93. Go to original source...
    30. Walter H., 1979. Vegetation und Klimazonen. Ökologische Gliederung der Geo-Biosphäre. Stuttgart, Gustav Fischer Verlag: 224.
    31. Zlatník A., 1959. Přehled slovenských lesů podle skupin lesních typů. Spisy Vědecké Laboratoře Biocenologie a typologie lesa Lesnické fakulty VSŽ v Brně, č. 3: 1-159.
    32. Zlatník A., 1963. Die Vegetationstufen und deren Indikation durch Pflanzenarten am Beispiel der Wälder der ČSSR. Preslia, 35: 31-51.
    33. Zlatník A., 1975. Ekologie krajiny a geobiocenologie. [Skripta.] Brno, VŠZ: 172.
    34. Zlatník A., 1976a. Lesnická fytocenologie. Praha, SZN: 495.
    35. Zlatník A., 1976b. Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovitých v ČSSR. Zprávy Geografického ústavu ČSAV (Brno), 13: 55-65.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content