J. For. Sci., 2005, 51(11):508-518 | DOI: 10.17221/4583-JFS

Forest site classification of forest ecosystems in Bohemian Karst (Czech Republic)

P. Šamonil, J. Viewegh
Faculty of Forestry and Environment, Czech University of Agriculture in Prague, Prague, Czech Republic

The study focuses on selected forest site units on water uninfluenced sites on limestone in Bohemian Karst. The species composition of phytocoenoses, their potential production and soil properties were assessed. Studied forest site complexes are correctly determined and they provide important information from the aspect of planning and practical nature conservation management. It is necessary to specify the criteria of categoria calcaria in detail, since it is often difficult to distinguish it from categoria mesotrophica. Water retention capacity of soils, a criterion often neglected so far, presents a useful view of forest site water budget and it is a suitable criterion in forest site classification.

Keywords: Bohemian Karst; limestone; forest site classification; soil; phytocoenose; oak; beech

Published: November 30, 2005  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Šamonil P, Viewegh J. Forest site classification of forest ecosystems in Bohemian Karst (Czech Republic). J. For. Sci. 2005;51(11):508-518. doi: 10.17221/4583-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. ANONYMUS, 1965. Standard Soil Color Chart Explanation on its usage. Tokyo, Fujihira Industry Co., Ltd.: 16.
    2. ANONYMUS, 1967. Lesnická mapa typologická M 1 : 10 000. Lesní závod Nižbor, LHC Karlštejn, polesí Karlštejn (polesí Koněprusy). Brandýs nad Labem, ÚHÚL.
    3. ANONYMUS, 1971/1976. Typologický systém ÚHÚL 1971 (doplněn 1976). Brandýs nad Labem, ÚHÚL: 90.
    4. ANONYMUS, 1996. Vyhláška č. 83 MZe ze dne 19. 4. 1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
    5. ANONYMUS, 2003. United Nations Economic Commission for Europe Convention on Long-Range, Transboundary Air Pollution, Methods and criteria for harmonized sampling, assessment, monitoring and analysis of the effects of air pollution on forests. Part IIIa - Sampling and Analysis of Soil. Belgium, Institute for Forestry and Game Management, 6: 108.
    6. BENETIN J., DVOŘÁK J., FIDLER J., KABINA P., 1987. Odvodňovanie. Bratislava, Príroda: 574.
    7. BRAUN-BLANQUET J., 1921. Prinzipien einer Systematik der Pflanzengesellschaften auf floristischer Grundlage. Jahrbuch der St. Gallischen, Naturwissenschaftliche Gesellschaft, St. Gallen, 57: 305-351.
    8. ČERNÝ M., PAŘEZ J., MALÍK Z., 1996. Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin České republiky (smrk, borovice, buk, dub). Příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování. Jílové, IFER: 245.
    9. DRIESSEN P., DECKERS J., SPAARGAREN O., NACHTERGAELE F., 2001. Lecture notes on the major soils of the world. World Soil Resources Reports. Rome, FAO, 94: 1-334.
    10. ELLENBERG H., WEBER H.E., DÜLL R., WIRTH W., WERNER W., PAULIßEN D., 1992. Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Ed. 2. Scripta Geobotanica, 18: 258.
    11. FAO-ISSS-ISRIC, 1998. Word reference base for soil resources. Rome, 84: 1-88.
    12. GREEN R.N., TROWBRIDGE R.L., KLINKA K., 1993. Towards a Taxonomic Classification of Humus Forms. Forest Science (Monograph No. 29), 39: 49. Go to original source...
    13. CHYTRÝ M., TICHÝ L., HOLT J., BOTTA-DUKÁT Z., 2002. Determination of diagnostic species with statistical fidelity measures. Journal of Vegetation Science, 13: 79-90. Go to original source...
    14. KLIKA J., 1928. Geobotanická studie rostlinných společenstev Velké Hory u Karlštejna. Rozpravy II. třídy České akademie. Praha, XXXVII (12): 42.
    15. KLIKA J., 1942. Výzkum ochranné oblasti Velké hory u Karlštejna. Sborník České akademie technické. Praha, XVI (92): 497-524.
    16. KLIKA J., 1957. Poznámky k fytocenologii a typologii našich xerothermních doubrav (sv. Quercion pubescentis). Sborník ČSAV. Praha, 3 (XXX) (8): 569-593.
    17. KORF V., 1972. Dendrometrie. Praha, SZN: 371.
    18. KUBÁT K. et al., 2002. Klíč ke květeně České republiky. Praha, Academia: 927.
    19. MAŘAN B., 1947. Vliv porostů a reliéfu na rendziny Karlštejnska. Sborník výzkumných ústavů lesnických. Praha, Ministerstvo zemědělství republiky Československé: 152.
    20. MORAVEC J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., NEUHÄUSLOVÁ Z., 2000. Přehled vegetace České republiky - Vegetation Survey of the Czech Republic. Sv. 2 - Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Praha, Academia: 319.
    21. NAJMR S., KÁŠ V., 1935. Příspěvek k poznání hnědozemí v oblasti českého devonu a siluru - Výtah z průvodní zprávy k půdní mapě katastrálního území Velká Mořina u Karlštejna. In: SPIRHANZL J., Vznik a vývoj půd na různých matečních horninách a jejich zemědělské hodnocení. Praha, Sborník Výzkumných ústavů zemědělských ČSR, sv. 135 (4): 57-113.
    22. NĚMEČEK J. et al., 2001. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha, ČZU, VÚMOP: 78.
    23. NĚMEČEK J., SMOLÍKOVÁ L., KUTÍLEK M., 1990. Pedologie a paleopedologie. Praha, Academia: 546.
    24. PLÍVA K., 1980. Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR. Praha, MLVH ČSR v SZN: 214.
    25. PODHORNÍK J., 1998. Lesnická mapa typologická v M 1 : 10 000 pro NPR Koda.
    26. PODHORNÍK J., 2000. Lesnická mapa typologická v M 1 : 10 000 pro NPR Karlštejn.
    27. PRŮŠA E., 1974. Lesní typy Karlštejnska a hospodářské zásady v nich. Bohemia Centralis, 3: 141-151.
    28. PRŮŠA E., 2001. Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce: 593.
    29. RANDUŠKA D., VOREL J., PLÍVA K., 1986. Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava, Príroda: 339.
    30. SAMEK V., 1960. Typologie středočeských lesů (Etapa: Polesí Třebotov a Jíloviště). [Závěrečná zpráva.] Jíloviště-Strnady, VÚLHM: 88.
    31. SAMEK V., 1964. Lesní společenstva Českého krasu. Rozpravy Československé akademie věd. Praha, 74: 1-71.
    32. SMOLÍKOVÁ L., 1960. Terra fusca na Mramoru u Litně. Časopis mineralogie a geologie, 5: 305-308.
    33. ŠÁLY R., 1978. Pôda základ lesnej produkcie. Zvolen, Príroda: 235.
    34. ŠÁLY R., 1986. Svahoviny a pôdy Západných Karpát. Bratislava, Veda: 200.
    35. ŠAMONIL P., 2004. Fytocenologie teplomilných doubrav, dubohabřin a vápnomilných bučin v Českém krasu, vazba fytocenózy k reliéfu terénu. In: DOUDA J. (ed.), Bezkontaktní výuka v biologických předmětech - sborník příspěvků mezinárodního semináře univerzitních lesnických pracovišť. Praha, ČZU, FLE: 34-35 (CD).
    36. ŠUSTYKEVIČOVÁ O., 1998. Pôdoznalecký slovník. Bratislava, Výskumný ústav pôdnej úrodnosti: 270.
    37. TER BRAAK C.J.F., ŠMILAUER P., 2002. CANOCO Reference manual and CanoDraw for Windows User's guide. Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Ithaca, Microcomputer Power: 500.
    38. TRNČÍK P., ZELENKOVÁ K., POKORNÝ K., KADEŘÁBEK V., KUČERA M., INGR Z., VIEWEGH J., 2003. Klasifikace lesních rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologický systém ÚHÚL). Praha, ČZU: 216.
    39. VIEWEGH J., KUSBACH A., MIKESKA M., 2003. Czech forest ecosystem classification. Journal of Forest Science, 49: 74-82. Go to original source...
    40. WERNER J., 1958. Zur Kenntnis der Braunen Karbonatböden (Terra fusca) auf der Schwäbischen Alb.-Arbeiten aus dem Geologisch-Paläontologischen Institut der Technischen Hochschule Stuttgart. Neue Folge, 16: 1-94.
    41. ZBÍRAL J., 1995. Analýza půd I. Brno, ÚKZÚZ.
    42. ZBÍRAL J., 1996. Analýza půd II. Brno, ÚKZÚZ.
    43. ZBÍRAL J., 1997. Analýza půd III. Brno, ÚKZÚZ.
    44. ZLATNÍK A., 1975. Lesnická fytocenologie. Praha, SZN: 495.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content