J. For. Sci., 2003, 49(7):327-332 | DOI: 10.17221/4707-JFS

Mountain Norway spruce forests: Needle supply and its nutrient content

M. Kovářová, S. Vacek
Botanical Institute, Academy of Sciences of the Czech Republic, Průhonice, Czech Republic
1 Forestry and Game Management Research Institute, Research Station Opočno,
2 Czech Republic

Soon after bark-beetle attack as well as after clear cutting, grown-up mountain Norway spruce forest cast the following mass of needles: 50-60 kg of dry matter per tree, or 18-20 tons per hectare, containing 8,800-10,000 kg/ha of carbon, 190 to 250 kg/ha of nitrogen, 13-16 kg/ha of phosphorus, 65-91 kg/ha of calcium, 9-13 kg/ha of magnesium and 56-67 kg/ha of potassium. These values were obtained by application of equations assessing needle mass from measured tree and plot parameters, and from chemical analyses of two types of needle material (from living and dead trees).

Keywords: Šumava Mts. (Bohemian Forest); Mountain Norway spruce forest; needle mass; nutrient content; bark-beetle attack; forest decline

Published: July 31, 2003  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kovářová M, Vacek S. Mountain Norway spruce forests: Needle supply and its nutrient content. J. For. Sci. 2003;49(7):327-332. doi: 10.17221/4707-JFS.
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. BERG B., 1986. Nutrient release from litter and humus in coniferous forest soils - a mini review. Scand. J. For. Res., 88: 359-369. Go to original source...
    2. BOGATYREV L.G., 1996. Obrazovanie podstilok - odin iz važnějšich procesov v lesnych ekosystemach. Počvoveděnie, 95: 501-511.
    3. BUBLINEC E., ILAVSKÝ J., 1990. Ťažba nadzemnej biomasy stromov a jej vplyv na stanovištné pomery v lesoch. Lesnictví, 36: 887-894.
    4. ČERNÝ M., 1988. K metodice stanovení hmotnosti biomasy stromového patra smrkových porostů používané v rámci monitoringu vlivu znečištěného ovzduší na lesy. Zpr. Lesn. Výzk., 1: 4-7.
    5. ČERNÝ M., 1990. Biomass of Picea abies (L.) Karst. in Midwestern Bohemia. Scand. J. For. Res., 91 (5): 83-95. Go to original source...
    6. FLANAGAN P.W., VAN CLEVE K., 1983. Nutrient cycling in relation to decomposition and organic-matter quality in taiga ecosystems. Can. J. For. Res., 86: 795-817. Go to original source...
    7. GRIŠINA L.A., 1984. Potok organičeskovo veščestva i biogeochimičeskie cikly azota, fosfora i kalia v jestěstvennych agrocenozach lesnoj zony. Počvoveděnie, 85: 79-86.
    8. HÝSEK J., LOCHMAN V., LETTL A., MATERNA J., 1993. Půdy našich smrčin versus dusík. Lesn. Práce, 72: 325-327.
    9. CHROUST L., 1993. Asimilační biomasa smrku (Picea abies) a její fotosyntetický výkon. Lesnictví-Forestry, 39: 265-272.
    10. KLIMO E., 1990. Lesnická pedologie. Brno, VŠZ: 256.
    11. KOVÁŘOVÁ M., 1984. Changes of several characteristics of native litter during its exposure in periodically flooded biotopes. Folia Geobot. Phytotax., 19 (1): 257-277. Go to original source...
    12. HADINCOVÁ V., KOVÁŘOVÁ M., PELIKÁNOVÁ J., 1990. Decomposition and release of nutrients. In: OSBORNOVÁ J., KOVÁŘOVÁ M., LEPŠ J., PRACH K. (eds.), Succession in Abandoned Fields. Dordrecht, Kluwer Academic Publishers: 80-91.
    13. KOVÁŘOVÁ M., FRANTÍK T., 2001. Vliv stanoviště a travinné dominanty na rychlost rozkladu celulózy v horských smrčinách. In: MÁNEK J. (ed.), Aktuality šumavského výzkumu. Sbor. z konf., Srní 2.-4. 4. 2001. Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava: 158-159.
    14. KUKLA J., 1994. Príspevok k dynamike pedochemických procesov v smrekových geobiocenoidoch Bieleho Váhu. Lesnícky časopis - Forestry Journal, 40: 395-408.
    15. NEUHÄUSLOVÁ Z., WILD J., 2000. Dynamics of spruce forests in the Šumava National Park, Czech Republic. In: Biodiversity and Dynamics of Ecosystems in North Eurasia, Vol. 4, Pars 1. Novosibirsk, Russian Academy of Science, Siberian Branch: 78-79.
    16. NEUHÄUSLOVÁ Z., WILD J., 2001. Clearing communities dominated by Calamagrostis villosa in the Czech Republic. Biológia, Bratislava, 56: 389-404.
    17. NEUHÄUSLOVÁ Z. (ed.), (2002). Mapa potenciální přirozené vegetace Národního parku Šumava. Textová část. The Map of Potential Natural Vegetation of the Šumava National Park. Explanatory text. Karte der potentiellen natürlichen Vegetation des Šumava Nationalparks. Erläuterungstext. Silva Gabreta, Suppl. 1/2001: 1-189.
    18. NOVÁK J., SLODIČÁK M., 2000. Opad ve smrkových porostech s různým režimem výchovy. Práce VÚLHM, 82: 81-92.
    19. PODRÁZSKÝ V., 1996. Silvicultural effects on soil organic matter: preliminary results. Lesnictví-Forestry, 42: 237-241.
    20. SVOBODOVÁ H., 2002. Vývoj horských lesů na Šumavě. In: NEUHÄUSLOVÁ Z. et al., Mapa potenciální přirozené vegetace NP Šumava. Textová část. Silva Gabreta, Suppl. 1/2001.
    21. SVOBODOVÁ H., SOUKUPOVÁ L., REILLE M., 2002. Diversified development of mountain mires, Bohemian Forest, Central Europe, in the last 13,000 years. Quaternary International, 91: 123-135. Go to original source...
    22. SOUKUPOVÁ L., SVOBODOVÁ H., JENÍK J., 2001. Z ekologie a paleoekologie šumavských rašelinišť. In: MÁNEK J. (ed.), Aktuality šumavského výzkumu. Sbor. z konf., Srní 2.-4. 4. 2001. Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava: 15-21. Go to original source...
    23. VACEK S., LOKVENC T., 1992. Syntéza ekologických údajů pro Krkonoše. [Podkladová zpráva pro závěrečné oponentní řízení úkolu Změny ekologických poměrů a jejich vliv na lesní ekosystémy.] Opočno, VÚLHM, VS: 28.
    24. VINŠ B., ŠIKA A., 1981. Biomasa smrkového porostu v chlumní oblasti. Práce VÚLHM, 59: 83-99.
    25. VYSKOT M., 1985. Asimilační aparát a vitalita smrku. Lesnictví, 31: 735-784.
    26. WILD J., 2001. Prostorová mozaika bylinného patra šumavských smrčin z hlediska kůrovcové kalamity. In: MÁNEK J. (ed.), Aktuality šumavského výzkumu. Sbor. z konf., Srní 2.-4. 4. 2001. Vimperk, Správa NP a CHKO Šumava: 116-118.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content